Žena
Žena je dospělý člověk samičího pohlaví. Slovo žena se používá pro označení pohlaví člověka nebo role ve společnosti. Člověk opačného, tzn. samčího pohlaví je muž. Žena, která porodila dítě, je matka. Dítě samičího pohlaví je dívka, i když tento termín se dnes užívá i pro mladé ženy.
Symbol pro planetu Venuše se zároveň také používá v biologii pro označení samičího a tedy i ženského pohlaví. Je to stylizované znázornění zrcátka bohyně Venuše — kolečko s malým křížem (Unicode: ♀). Symbol reprezentuje také ženskost a ve středověké alchymii označoval také měď. Alchymisté vytvořili tento symbol z kolečka představujícího duši nad křížem znázorňujícím hmotu.
Biologie pohlaví
Z pohledu biologie ženské pohlavní orgány zahrnují rozmnožovací systém, kdežto druhotné pohlavní znaky se vyvinuly jen pro přilákání partnera nebo výživu a výchovu dětí. Většina netransexuálních žen má ve 46. chromozomálním páru dva chromozomy X (karyotyp 46,XX), ale zhruba každá tisící má tři (47,XXX ) a jedna z 2 500 jen jeden (45,X).
Jen biologické faktory samotné neurčují, zda osoby jsou považovány, nebo se samy považují za ženy. Některé ženy mohou mít abnormální hormonální a chromozomální odlišnosti a jsou také ženy, které mohou být alespoň během prvního období jejich života bez typických ženských fyziologických znaků. Podívejte se na transsexualita a pohlavní identita.
1. vejcovody, 2. močový měchýř, 3. stydká kost, 4. bod G, 5. klitoris, 6. močovod, 7. pochva, 8. vaječníky, 9. tračník, 10. děloha, 11. poševní klenba, 12. děložní hrdlo, 13. konečník, 14. anus
Ačkoli se rodí méně žen než mužů (poměr je přibližně 1:1,05), žen je v dospělé populaci více (zhruba v poměru 1,04:1). Ženy mají menší úmrtnost, i v děloze, a žijí v průměru o pět let déle. Způsobuje to kombinace několika faktorů:
- genetické — ženy mají dva stejné pohlavní chromozomy a proto je genetická výbava na nich odolnější
- sociologické — ve většině zemí se například od ženy neočekává služba v armádě
- zdravotní — ženy páchají méně sebevražd a méně kouří a pijí alkohol
- ženský pohlavní hormon estrogen — chrání ženy proti onemocněním srdce a oběhového systému
- androgen — jeho nízká hladina u žen je opět výhodou
V celé populaci připadá 101,3 muže na každou stovku žen (zdroj 2001 World Almanac).
Již po po první menstruaci je většina žen schopna otěhotnět a porodit dítě. Věda a odvětví lékařství, které se zabývá ženskými pohlavními orgány, se nazývá gynekologie. Menopauzy obvykle ženy dosáhnou kolem padesátého roku života, kdy jejich vaječníky přestanou produkovat estrogen a již nemohou otěhotnět.
Obecně ženy trápí tytéž nemoci jako muže, i když se vyskytuje několik pohlavně závislých nemocí, kterými trpí více nebo výhradně ženy a naopak.
Kultura a role ve společnosti
Již od pravěku měly ženy, podobně jako muži, rozdílnou roli ve společnosti. V lovecko-sběračských společnostech ženy měly téměř výhradně na starosti sbírání rostlinné potravy, kdežto muži lovili pro maso. Protože ženy tedy musely mít velmi dobré znalosti života rostlin, většina antropologů si myslí, že to byly ženy, které vedly neolitickou revoluci a staly se tak prvními průkopníky zemědělství.
Během starověku a středověku se ženy staly většinou podřízenými ve vztahu k mužům a vykonávaly především práce spojené s udržováním domu a výchovou dětí. Výdělek zajišťoval především muž.
Dnes se tato role opět mění. Během 20. století většina zemí umožnila volební právo žen a změněné ekonomické podmínky v nich umožnily a podporovaly nezávislost žen. Ačkoli většina žen se stále stará o děti a domácnost, jejich role už není tak vyhraněná.
Nutno podotknout, že například v severských zemích ženy nikdy podřízené postavení vůči muži neměly. Staraly se o domácnost, což je důležitá úloha, a požívaly velkého uznání. Dodnes je ve Skandinávii velmi silná emancipace žen. Např. ve Švédsku v mnohých rodinách zůstává doma muž, stará se o děti a vaří, zatímco manželka se věnuje kariéře a vydělává peníze.